Links
Kam rád chodím, když se chci inspirovat nebo prostě potěšit oko...
Moje oblíbené galerie kamarádů a známých:
Karel Fučík. Specialista na východy a západy slunce, perfekcionista v technice i ve výběru motivů. Když už si jednou za čas dá fotku do galerie, stojí to za to. Mimo jiné autor tohohle webu (i bez toho by ale tenhle seznam otevíral).
Marek Pechmann. Krajinář, cestovatel, dobrodruh neznající překážky. Umí vylézt do 6000 m, ale taky se v počítači piplat s panoramatem Bratislavy nebo Tater složeným z desítek snímků. Jeho stránky fungují i jako skvělá učebnice zeměpisu.
Martin Vaculík. Další člověk schopný kvůli focení cestovat na druhý konec světa. Milovník exotických kytek i nejrůznější havěti. Moc se mi líbí jeho fotky lidí z cest - nejen z Peru a Bolívie, které jsme projeli spolu.
Radim Holáň. Tradiční parťák na výpravách do blízkých i vzdálených končin, specialista na pohodu a dobrou náladu. Mám rád jeho krajinky, mimo jiné i černobílé, byť na ně jinak moc nejsem. Ale Radim je umí skvěle.
Jano Varchola. Snad se časem dočkáme i jeho regulérní galerie, zatím vystavuje na webu Dynax Expedície. Cestovatel, který se spíš než na krajinu zaměřuje na lidi, mi trochu připomíná Ami Vitale - další chvály netřeba...
Peter Pavlovič alias Pepčok. Další z kamarádů do nepohody, IT mág a technik par excellence - když se s Karlem F. pustí do plamenné debaty o dynamickém rozsahu, stojí to za to :-). Občas mu silně závidím zálibu v melancholických ČB krajinkách, ke spokojenosti mu totiž bohatě stačí zataženo a mlha...
Marta Černická. Patří k ní hlavně svět kytek a atmosférické záběry s minimální hloubkou ostrosti. Její fotky se nedávno objevily v originální britské verzi časopisu Digital Camera Magazine - klobouk dolů.
Michaela Sýkorová. Sama svým abstrakcím říká mazaniny, čímž má patrně na mysli skutečnost, že se na nich dá počet ostrých pixelů spočítat na prstech jedné ruky :-). Ale vypadá to moc hezky. Jo, a díky za časté (a dobré) focení koncertů Peace Frog...
Petra Slámová. Mám od ní rád hlavně sportovní fotky, má na ně skvělé oko a umí výborně využívat širokoúhlé ohnisko, takže vás její záběry občas vcucnou.
Martin Kozák. Sporťák, jehož fotky občas spolehlivě poznám i v MF Dnes a dalších médiích - mívají totiž nápad, což se o mnoha záběrech tohohle žánru nedá říct. Mimo jiné si výborně rozumí s rybím okem. V digizačátcích mi dost pomohl - díky.
Miroslav Rosendorf. Další člověk, od kterýho jsem se kdysi dost naučil. Fotí hlavně kulturní akce a koncerty obzvlášť.
To nejlepší ze světové fotografie podle Raniho:
NOVÁ BRITSKÁ KRAJINÁŘSKÁ ŠKOLA. Neformální uskupení, které mi vyhovuje prakticky ve všem. Víceméně tradiční přístup ke kompozici, práce s pohybovým rozostřením, syté barvy, důraz na dobré světlo a plastické "trojrozměrné" pojetí záběrů... vyberte si. Uskupení tvoří několik vcelku známých jmen - když jsme s lepší polovičkou na procházce Londýnem narazili na jejich soubornou výstavu Britain on View v galerii Oxo, musela mě odtamtud málem tahat :-). Nuže:
DALŠÍ MISTŘI:
Philip Plisson. Autor i u nás známé "bible mořské fotografie" nazvané jednoduše La Mer (Moře). Absolutní mistr práce se světlem.
Steve Bloom. Stará láska nerezaví, z Bloomových fotek zvířat ve volné přírodě mě mrazí dodnes, byť jeho knihu Untamed otvírám měsíc co měsíc už snad pět let. V některých záběrech se toho odehrává víc než na Maroldově panoramatu bitvy u Lipan a působí to podobně velkolepě.
Frans Lanting a Jim Brandenburg. Dvě další legendy fotografie přírody. Mimo jiné hvězdy National Geographic.
Hans Strand. Krajinář ze Švédska, v mnohém připomínající výše zmíněné Brity.
Ladislav Kamarád. Jediný člověk na světě, který si tahá ateliérové vybavení do 8000 mm. Autoři monstrvýstavy Česká fotografie 20. století se na něj vykašlali, což je dost na pováženou mj. proto, že víc lidí s titulem Master QEP u nás nemáme...
Marián Matta. Další nálož pro milovníky hor, zejména panoramat.
Ami Vitale. Fotografka-cestovatelka, zajímavá především hodně zajímavými portréty z nejrůznějších částí světa.
Radim Spitzer. Čech žijící v Austrálii, specialista na moře při východu slunce a dloooouhatánský expoziční časy. Další důkaz, proč je dobré dodržovat aspoň základní kompoziční pravidla.
