About

Fotografovat jsem začal už coby dítě, pak ale tuhle zálibu nadlouho vytlačily jiné aktivity řekněme společenštějšího charakteru (sport, později muzika, návštěvy restauračních zařízení apod.). K fotoaparátu jsem se tak vrátil až někdy po třicítce (tj. počátkem století) a od té doby mě to nějak nepustilo.

Původně jsem si pod vlivem Steva Blooma brousil zuby a objektivy na zvířata ve volné přírodě, ale záhy jsem zjistil, že na to nemám oko, ruce, trpělivost a vlastně ani chuť, protože krajina se mi líbí víc, navíc neutíká a člověk nemusí stát proti větru. Nejvíc mě berou hory a v závěsu za nimi moře, což je trošku problém, protože u nás jak známo není ani jedno (mluvím o horách, ne o kopcích). Ale co, Slovensko je za rohem a Alpy taky nejsou daleko…

V posledních letech se mi povedlo najít velmi příjemnou společnost několika podobně postižených jedinců, kteří považují za ideální způsob trávení volného času vstávat ve dvě ráno, pak se ďábelským tempem drápat tmou na jakýsi vrchol a tam následně dvě hodiny v mraze a větru poskakovat okolo rozložených stativů za pokřikování různých obecně zcela nesrozumitelných hlášek, aby pak půl hodiny po východu slunce vše sbalili s tím, že z toho snad dvě tři ucházející fotky budou a do večera máme dost času na přesun o pár hřebenů dále, kde zítra ve dvě ráno vypukne zhruba totéž. Pokud tomu aspoň trochu rozumíte, račte vstoupit…